středa 17. října 2007

Zážitky z Cejlu

Šla jsem si na pavlačák pro Moničku, mou romskou žákyňku. Zatímco se oblíkala a balila „kabelu“, začali se mnou konverzovat dva klučinové. Nejprve chtěli mermomocí se mnou a Monikou na doučování. Nevím, co si představovali, že tam děláme, pochybuju, že by tak toužili po čtení a psaní. Pak mi ten jeden nechtě dupnul na nohu. „Au!“ zavyla jsem a když se k ničemu neměl, vyjádřila jsem názor, že by se mohl omluvit. Chlapeček se na mne drze podíval a dupnul mi na nohu znova – tentokrát cíleně. Prudce jsem ho odstrčila a pro případ dalšího útoku jsem mu slíbila pár facek.

Pak konečně došla Monika. Jenomže ještě než jsme opustily dvůr, otočila se a zavolala na „mamu“, aby jí hodila žvýkačky. Tento výkřik se stal příčinou rychlého a nemilého řetězce událostí.

Z třetího patra přiletěl balíček žvýkaček. Monika je rychle sebrala ze země a utíkala pryč. Příčinu jejího úprku jsem pochopila rychle – oba hošíci se s bojovným řevem rozběhli za ní, respektive za žvýkačkami. Došla jsem důstojným krokem před dům a spatřila jsem zmítající se změť hnědých rukou a nohou. Jekot sílil. „Nechte toho, to se nedělá!“ vykřikla jsem, ale už v momentě, kdy se mi slova tvořila v ústech, jsem věděla, že budou k ničemu. Zůstala jsem chvilku bezradně stát, pak jsem se neohroženě vrhla do řvoucího klubka – přece nebudu zdálky pozorovat, jak mi tlučou žačku!

Popadla jsem jednoho kluka a odtrhla jsem ho od Moniky. Druhý tím ale dostal víc místa pro nápřah, čehož za skandování „Dej sem žvýkačky“ okamžitě využil. Zkrátka a dobře – nestačila jsem na ně ani zdaleka a cítila jsem, jak moje autorita i důstojnost mizí kdesi za Svratkou a ještě dál. Nakonec situaci vyřešila Moniččina maminka, která začala na kluky svým vytrénovaným hlasem romsky řvát tak, že bych i já zalezla pod stůl, kdyby tam nějaký byl. Kluci konečně vypadli, Monika se otřepala a šly jsme.

Napadlo mě, že vlastně nevím, jestli chci být učitelka.

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

vzpomeň na svou aprobaci drahá....
Kuřátečko

Anonymní řekl(a)...

být učitelka... být učitelkou... Co je správně?
Bláňa

Anonymní řekl(a)...

Nebo bít učitelku?

Markéta

Anonymní řekl(a)...

být či nebyt..to je to, o co tu běží..:))Jana