Včera jsem výjimečně doučovala obě moje žačky zaráz. Bylo to lepší (celou dobu se obě hrozně snažily být lepší než ta druhá), ale i horší (když každá potřebuje něco jiného, těžko se můžu rozpůlit...). Když jsem je vedla domů, našla Verunka v kapse deset korun a rozhodla se, že si půjdou koupit něco do obchodu. Čekala jsem venku a těšila jsem se, až si dám na privátě večeři.
Pak vyšly z obchodu a Monika mi poručila, ať zavřu oči. Sotva jsem to udělala, ucítila jsem malou ručku, jak mi něco cpe do kapsy. Zašmátrala jsem tam a podívala jsem se na jejich dárek - jak jsem pochopila, dodatečně k narozeninám. Na dlani mi ležela žvýkačka.
Připomnělo mi to scénku z Vánoc, na kterých jsem se poprvé podílela obdarováváním rodiny. Bylo mi asi osm a jakožto praktická holčička koupila jsem mamince menstruační vložky. Věděla jsem, že se občas objevují na záchodě, a navíc se ten balíček dobře balil.
Holky s napětím čekaly, co na jejich dar řeknu. Chtělo se mi smát a zároveň brečet. Nakonec jsem začala s pokud možno očividným nadšením žvýkat hrozně velikou a sladkou žvýkačku. Holky se dmuly pýchou a vedly si mě jako žvýkající královnu špinavým a smrdutým Cejlem... Byla to legrace :o)
Žádné komentáře:
Okomentovat