čtvrtek 18. října 2007

Ordinace v zelené zahradě

„Tak co vás trápí, posaďte se“ usmál se doktor. Nebylo mu jistě víc než třicet. Židle byla koženková a zatraceně nízká, takže jsem málem upadla.

„Mně se stala taková věc... přivřela jsem si prsty do dveří,“ řekla jsem rozpačitě.

„Ani se nedivím,“ sledoval pobaveně, jak se opatrně usazuju na jeho příliš nízké židli. Polila mě červeň.

„Bydliště...“ tázal se, ťukaje do počítače. „Škola...?“ „Masarykova universita v Brně.“

„Fakulta?“ „Pedagogická.“

„Obor?“ „To se tam snad nepíše, ne?“ vrčela jsem, ale odzbrojil mě úsměvem. „Čeština – občanka.“

Zvedl obočí a přestal ťukat. „Napajedla v šestém pádě?“

„Napajedlech i Napajedlích, je to dublet,“ řekla jsem suverénně (nejenom ty znáš cizí slova!), i když jistá jsem si nebyla. „Dobrá, paní učitelko, tak si běžte na rentgen.“

„Nejsem paní a učitelka ještě taky ne,“ pravila jsem pedantsky.

Za deset minut jsem naproti němu seděla znova. Pobídl mě, ať se podívám na prosvícený snímek. „Tak co tomu říkáte?“ ptal se jak na nějakém lékařském konziliu. Napadlo mě jenom něco jako whau, vidět svoje kosti se nepoštěstí každý den, ale to asi slyšet nechtěl.

„Nejsem přece medik,“ bránila jsem se. „Vy to nevidíte?“ divil se ironicky a já měla chuť ho praštit. Asi to vycítil, ukázal tedy na jako vlas tenkou čárečku a oznámil mi radostně: „Máte to zlomené, paní učitelko!“

Než jsem se vzpamatovala, dával mi asistent dlažku. Doktor mezitím psal zprávu pro mou doktorku. Buše do klávesnice, upřel na mě modrý pohled: „Na ty chyby se nedívejte, paní učitelko.“

„Opravím je červeně a pošlu vám to zpátky!“ Co si o sobě myslíš, floutku?!

Při odchodu jsem si spletla východ a vstup na sádrovnu. Oboje dveře byly bílé, což mě zmátlo. S líbezným přáním pěkného večera sledoval mě ten tajtrlík, jak lomcuju klikou zamčených dveří...

Docela veselý večer.

1 komentář:

youlinka řekl(a)...

ty sis ublizila? chudinko:( aspon byl doktor prijemnej a nekricel na tebe nejake sprostarny o tve nesikovnosti...i to se muze stat, na me jeden doktor kricel, ze nemocnice neni socialni ustav a to jsem tam ani nechtela zustat...jen vylecit kolinko :(