sobota 17. března 2007

Mozaika života v tónech

Od doby, co mám icq, jsem bohatě zásobená hudbou, kterou mi posílají mí kamarádi. Někdy si něco objednám, jindy mi nějaké písničky posílají oni sami... A já jsem zjistila, že se spoustou songů mám spojené určité lidi a události. Když potom ta která písnička zazní, jsem schopná během několika málo minut kompletně změnit náladu nebo znova prožít cosi, co se stalo kdysi...

Dido; Thank you: moje první opravdová láska, první krok do dospěláckého světa.

Peter Nagy; Aj tak sme stále frajeri: otevření očí a pohled do života, kde není všechno růžové.

Chinaski; Paralela: první zklamání někoho, komu jsem nemohla opětovat city.

Kabát; V pekle sudy válej: zmámení duhovou bublinou smyslovosti... bublinou, jež praskla a nezbylo nic.

Queen; We are the champions: maturiťák, první alkoholické okno :o)

Jiří Wabi Ryvola; Hejno vran: propadnutí lásce k plamenům ohně, hvězdné obloze a toulání.

Olympic; Snad jsem to zavinil já: cit, který by vyrval srdce z těla, kdyby mu to rozum dovolil.

Randy Travis; Open the eyes: dotek Boha na duši.

Eric Clapton; Tears in heaven: Vášenka, člověk se srdcem na dlani a jeden z mých nejmoudřejších přátel.

Sarah Brightman; Harem: muži jsou z jiné planety, někteří dokonce i z jiné galaxie :o)

Oh Happy Day: zpěv má mocnou sílu, ventiluje emoce a dodává energii... a v kolektivu stokrát tolik.

Whitney Houston; I will always love you: oukej, přiznávám... jsem romantička... :o)

Karel Černoch; Chtěl bych být víc než přítel tvůj: jeden z mých prvních trapasů na výšce, jehož podezřívám za vzniknutí přezdívky Marťan :o)

Ani zdaleka to není všechno, napadají mě desítky dalších. Je sranda vidět svůj život scvrknutý na melodie :o)

1 komentář:

Méďa řekl(a)...

Pořád nevím, kde přišli na Marťana, když ženy jsou z Venuše:o)