středa 22. května 2013

Maturity

Letos podruhé jsem byla svědkem maturit. Zatímco loni jsem přímo zkoušela a dopadlo to trochu nechutně, letos jsem byla pouze přísedící u češtiny, zato ve dvou třídách.
Maturitní radosti přišly nejprve formou písemek. Z jedné třídy, která byla mírně řečeno problémová, bylo k maturitě připuštěno ze dvaatřiceti čtyřiadvacet studentů. Deset lidí neudělalo matiku a dva nenapsali slohovku. V druhé, výrazně lepší třídě nevyšla jedna matematika a jedna slohovka. V ní student namísto westernového příběhu popsal otrokářskou zemi, v níž se syn tyrana zamiluje do Venuše, jež se jednoho dne z blíže nevysvětlených příčin zjeví na bojišti, a v dramatickém momentě, ve kterém zraněná a k lůžku připoutaná Venuše očekává tvrdý trest, se syn spontánně rozhoduje a vráží svůj kord do otce místo do bezbranné krasavice. Tu posléze pojímá za ženu, zruší otrokářský systém a všichni jsou spokojení.
Přiznávám, že u příběhu se mi tajil dech, i když hlavně kvůli obavám, kdy se to zvrtne v erotickou povídku.
Nu, nakonec přišel i čas ústních zkoušek. Koupila jsem si dvoje šaty, to byla ta příjemná část. A pak jsem už jen přebíhala přísedět z jedné třídy do druhé a v zhruba dvacetiminutových pauzách jsem do sebe v "občerstvovně" cpala energii v podobě chlebíčků s vlašákem a buchet, které připravily soutěživé matky (když vy jednohubky, tak my chlebíčky! když vy buchty, tak my kynuté koláče!).
Jakkoliv je ústní maturita z češtiny primitivní, našli se studenti, za které jsme musely maturovat my učitelky. Ačkoliv v textu jasně stojí, že matce hasne u vaření a řvoucímu harantovi vyhrožuje strašidlem, studentka nám tvrdila, že polednici na dítě volá vodník.
Když jiná dívčina řekla, že Puškin patří mezi české básníky a k jeho současníkům lze řadit kupříkladu Shakespeara, kolegyni vyrazily na čele kapičky potu. Přešly jsme raději k neuměleckému textu. "Takže, Ivano, když tady máme text, který je psaný spisovným jazykem, pochází z wikipedie, obsahuje odborné termíny a přináší nám odborné informace, o jaký styl se asi bude jednat?" ptá se kolegyně se zřetelným důrazem na slova "odborné".
"Publicistický," usmívá se studentka s úlevou, že na to přišla. Nenápadně vrtím hlavou a naznačuju rty písmeno O. Studentka se opravuje, a když nám v textu najde souvětí, větu jednoduchou, a dokonce přijde na to, že odborný styl je například v učebnicích, propouštíme ji s minimem bodů nutných k uspění.
Když nás úplně poslední student informuje, že Vrchlický překládal z francouzštiny především Viktora Dyka, už mě to ani nepřekvapí. Budu se muset srovnat s tím, že existují lidé, kteří si češtinu strčili za klobouk. Jsem tak grogy, že při slavnostním ukončení jedné studentce místo gratulace poděkuji.
Ústní zkoušky udělali všichni. I když, jak to komentovalo vedení, některým budou muset znova narůst uši.
Příští rok budou maturovat moji. Od zítřka je začínám drtit.

3 komentáře:

Kateřina Kašparová řekl(a)...

:)) Abych byla upřímná, tak mi to až příliš připomíná mou vlastní maturitu. Také jsem tam, celá zpitomělá stresem, napovídala spoustu "objevných faktů" :D Třeba to, že děti (chudinky) chodily do školky samy, protože rodiče museli být v práci :) Snad nejsem úplně pitomá (to bych asi neměla titul Bc.), ale tenkrát to byl prostě zkrat a aby toho nebylo málo, zrovna ten den mi přišla menzes, takže mi bylo na umření... Přesto se dodnes nedokážu některým svým středoškolským učitelům podívat do očí bez uzardění. Kdybych tenkrát věděla, jak těžce to s námi prožívají, možná bych byla méně vystresovaná. :)

Anonymní řekl(a)...

Jasně, mně je to jasné, že stres dělá svoje, ostatně taky mám za sebou spoustu zkoušek a blábolů.
Jen je prostě zajímavé vidět to najednou i z druhé strany :)
L.

Kateřina Kašparová řekl(a)...

No právě, o tom je ta moje poslední věta. :) Je vážně úleva vědět, že ten stres prožívají obě strany a že to není boj učitel versus žák, ale učitel a žák versus učivo :) Já jsem sice taky úča, ale ve školce ani v družině tohle jaksi nezažiju, takže je pro mě hrozně osvěžující číst tyhle zážitky. :D