středa 30. ledna 2008

Výlet na ekofarmu

Autobus nás vysadil ve Hvozdečku. Na ukazatelích jsme četly nápisy jako Střemeníčko, Veselíčko, Javoříčko... Zuzka se doslova tetelila rozkoší :o) Přes kopec jsme dorazily do Střemeníčka a na farmu nás jadrnou hanáčtinou nasměroval jakýsi pán v garáži. Až na druhý den nám došlo, že když říkal „slópe, slópe“, myslel tím sloupy, kolem kterých jsme měly jít...

Vyšly jsme za dědinku, padal soumrak a od lesa se přikrádala mlha. Za božími mukami doprava a z kopce dolů... a v údolíčku se vynořilo veliké osamělé stavení a okna svítila do tmy jako v pohádce...

V podobně romantickém duchu se nesly celé tři dny, které jsme na farmě strávily. Teda... nejdřív nás málem sežrali dva obrovští psi, což moc romantické nebylo, pravda... Naštěstí jsem rafinovaně zakoupila ve zverimexu psí keksy, takže jsme řvoucí tlamy bandogů mohly naplnit něčím jiným než našimi těly.

Druhý den jsme pekly chleba a už vím, proč babička ze Starého bělidla byla na děcka naštvaná, když hodily kůrku na zem. Nevěřila bych, co je to práce, než se z asi milionu zrnek žita a špaldy udělá chleba. Fakt, makaly jsme na tom tři ženské aspoň dvě hodiny plus dvouhodinové roztápění pece a výsledkem byly tři malé a mírně sražené bochníčky, které padly k večeři a snídani.

A krmily jsme kozy, Sylva nás u toho potrkala a Zlatka vlezla do koše se senem a Kozlík dováděl jak urvaný z řetazu a Karolínka se bála... a kocourek Radeček se chtěl v jednom kuse mazlit a kočka Arika hryzala, mrcha jedna... a taky jsme sekaly dřevo... asi tunu...

Prostě skvělé tři dny se skvělými lidmi :o) A Zuzce velký dík.

2 komentáře:

youlinka řekl(a)...

taky chci na ekofarmu! :)

El řekl(a)...

Je jich po republice kotel, není problém :)