Zdává se vám někdy, že lítáte? Mně občas ano – a vždycky to je nepříjemné. Buď mám v tom snu závrať, ale z nějakého důvodu nemůžu přistát, anebo se proplétám mezi dráty elektrického vedení a mám děsný strach, že mě pokopou.
Kamarádce se zdálo, že ji kdosi zastřelil. V tom snu stála – postřelená – a čekala, až umře.
Babička vždycky vykládá, že její nejstrašnější noční můrou zamlada bylo, že se u muziky ocitne jen v kombiné a všichni ji uvidí skoro nahou.
V jednom zvláštním filmu jakýsi chlápek tvrdí, že když se naučíme sny ovládat, zažijeme díky nim úžasné věci. Jde jen o to uvědomit si ve snu, že jste ve snu – prý se to pozná tak, že nefunguje vypínač na zdi – ať s ním cvakáte jakkoliv, světlo nezhasne. Od doby, co jsem ten film viděla, mám pořád sny o vypínačích, ale zatím se mi nepodařilo vůbec se k nim přiblížit, natož s nimi cvakat. Hm.
Sny jsou ale stejně úžasná věc, že? Každá noc je tak trochu dobrodružstvím. Výletem do něčeho, co je vaše, ale co vlastníte nevědomky. Přání. Strach. Kompenzace neuspokojivé skutečnosti. Whau.
4 komentáře:
copak to je za film?
mně se zdá o bludištích a taky to nebejvaj zrovna příjemný sny...:)
Třeba toužíš soutěžit o Pohár tří kouzelníků :D
Jo a ten film se jmenuje Waking life :o)
ani ne :) jen prostě vždycky uvíznu v bludišti třeba ze schodů v obchodě a tak :)
zajímavý blog :o) že sníš se dá poznat taky podle písma - text ve snu nepřečteš, bude rozmazaný nebo nebude dávat smysl. Mám vyzkoušený :o) A přístávat se nauč, lítání je super :o)
Okomentovat