pátek 16. září 2011

Druhý týden

utekl jako voda. Rozdala jsem první pětky, ale taky první jedničky. Je divný pocit hodnotit něčí výkon, a mít tak přímý podíl na jeho osudu. Poprvé jsem zkoušela ústně, poprvé jsem psala s třídou diktát. Vyplazené jazyky, funění, nasísání k sousedovi a huhlání, že je to moc těžké.
Už v pondělí jsem měla tendenci ťukat tužkou do stolu. Jak mě ale naučila naše češtinářka na gymplu, učitelka, která ťuká tužkou do stolu, patří do blázince. Rozhodla jsem se proto, že si tento úkon nechám na později, a do stolu jsem pouze bušila pěstí.
Některé třídy jsou úžasné a pracovat s nimi je radost. Někde to je přesně naopak a odcházím zpocená jak myš, jako bych sama táhla vůz s třiceti koňmi. Do kopce.
Filosofie ve čtvrťáku mě ubíjí, zatím jsem nepřišla na to, jak studenty přesvědčit, že problémy jsoucna jsou skutečně zajímavé a záživné. Tváří se nechápavě a hlavně nevěřícně. Pančelko, co to do nás tlačíte za kecy.
Dnes v jedné hlučné třídě jsem špatně rozuměla a na otázku, jaká znají lidská práva, jsem namísto odpovědi "právo na vzdělání" rozuměla "právo na snídani".
Jak jako, právo na snídani, ptala jsem se zmateně. Třída se řehtala asi pět minut. Tuším, že už mi to nikdo neodpáře.
V jiné třídě se jeden chlapec způsobně přihlásil, a když jsem ho vyvolala v naději, že má dotaz k učivu, upozornil mě, že jsem rozšlapala křídu a teď že dělám stopy.
Ale baví mě to :)

3 komentáře:

Katy řekl(a)...

Moc se mi líbí jak píšete, je zajímavé vidět také pohled učitele, zvlášť, když je napsaný výstižně a vtipně. Jsem povoláním také učitelka, sice v mateřské škole, ale i tak to má mnoho společného. Fandím Vám.

El řekl(a)...

Díky, Katy :)
V zařízení podobném školce jsem pracovala celý loňský rok, máte pravdu, že společné prvky se najdou, třeba legrace :)
Ať se daří :)

Unknown řekl(a)...

U nás na gymplu měli všichni z filozofie upřímnou hrůzu a kdo jí pak dostal u matury, měl buď za čtyři, či opáčko v září.Naštěstí jsem dostala právo:)