Učitelčiny nové šaty

S hrůzou jsem zjistila, že můj šatník zdaleka není vhodný pro roli učitelky. Termoprádlo, tričko s velrybou, sportovní věci a mikiny s kapucí. Jenomže já bych měla před tabulí vypadat trochu reprezentativně a taky bych se měla odlišit od studentů. Nějak tu hranici mezi námi stanovit musíme.
Dnes jsem objevila obchůdek, kde šijí jejich vlastní věci. Zajásala jsem, ráda kupuju české výrobky. Nabrala jsem si troje šaty a zmizela za závěsem.
Bohužel zrcadlo v kabince bylo moc malé a moc blízko, takže jsem musela vylézt ven a prohlídnout se v zrcadle v prodejně. Před zraky prodavačky. To by ještě šlo, byla docela milá a nehučela do mě.
Když jsem si ale oblékala druhý model (námořnické modré s výrazným výstřihem), do obchodu se nahrnuly dvě starší paní. Ptaly se po velikostech 54 a 58, z čehož jsem vytušila, že zřejmě zaplnily celý krámek. Proto jsem čekala, až odejdou. Ale nějak se k tomu neměly, a tak jsem vyšla k zrcadlu i před nimi.
Obě dámy okamžitě zaměřily svou pozornost na mě. Hlasitě vykřikly a začaly jásat, jak mi to sluší. Já jsem poulila oči na svůj obraz v zrcadle. Horní partie mám prostě vyvinuté příliš. Rozhodně příliš na tyhle šaty. Paní měly jiný názor: "Slečno, vypadáte úžasně! Ty si rozhodně musíte koupit! Slečno, vůbec neváhejte!"
Jo, přesně tohle jsem nechtěla, aby se stalo. Rozpačitě jsem se usmívala a sdělila jsem jim své obavy o přílišném zdůraznění hrudníku.
"Ale běžte, dyť je to pěkné, já kdybych takové měla... já bych se s tím ještě chlubila!" křičela paní velikosti 58. "Jasně, jasně, dneska se to nosí!" přizvukovala ta druhá. "A slečno, zkuste si tyhle, ty by vám mohly slušet taky," popadla jedna z nich figurínu a začala ji svlékat. Zmohla jsem se jenom na "eh". Prodavačka zmateně zírala na náhle nahou pannu.
Sotva jsem v kabince vyměnila jedny šaty za druhé, moje módní poradkyně už odhrnovaly závěs a cpaly se za mnou do kabiny. "Óóó, tyto vám taky sluší!" rozplývaly dámy, zjevně spokojené s výsledkem. Poté se začaly přít, které šaty byly na mně lepší. Venku začalo pršet a ony neměly deštníky. Dobrý důvod k tomu, abych se jim musela předvést v dalších dvou modelech. Navíc se rozvášnila i prodavačka a jala se sama s vervou figuríny svlékat.
Jak se prchá z obchodu před třemi ženami, které rozhodly za mě?
Nakonec jsem je ukecala na decentní hnědorůžové šatky pod kolena. Prsaté námořnické zůstaly k jejich zklamání na věšáku, ale argument, že v tom budu učit, zabral.
Můžete prosím někdo dojít ke mně a říct mi, jestli v tom opravdu můžu vylézt na ulici?