Dneska se mi zdál fakt divný sen. Byla jsem těhotná a nevěděla jsem s kým. Byl podzim, všude listí a zima, já měla obrovské břicho, dokonce jsem vnímala kopající dítě v sobě, ale nemohla jsem si ani za nic vzpomenout, s kým jsem počala. A tak jsem v tom snu vytála svoje deníky a hledala nějaké stopy, záznamy, informace...
Mamka běhala kolem mě a tvrdila, že je jí to jedno a ať si dělám, co chci, ale prej že teda neví, kde budu bydlet a kdo mě bude živit, a taky říkala, že jsem coura a že tohle teda ode mě nečekala.
A já jsem pořád listovala v těch denících a nemohla jsem najít zápisy odpovídající datem a bylo mi úzko z toho, že budu sama u porodu a že i na to mimčo budu sama, a hlavně jsem pořád nechápala, kdy a jak a hlavně s kým se to stalo...
Asi ještě dvě hodiny po probuzení jsem byla úplně zmatená a přemýšlela jsem, jestli opravdu všechno je, jak má být.
Ještěže projít psychoanalýzou už není společenská nutnost :)
Mamka běhala kolem mě a tvrdila, že je jí to jedno a ať si dělám, co chci, ale prej že teda neví, kde budu bydlet a kdo mě bude živit, a taky říkala, že jsem coura a že tohle teda ode mě nečekala.
A já jsem pořád listovala v těch denících a nemohla jsem najít zápisy odpovídající datem a bylo mi úzko z toho, že budu sama u porodu a že i na to mimčo budu sama, a hlavně jsem pořád nechápala, kdy a jak a hlavně s kým se to stalo...
Asi ještě dvě hodiny po probuzení jsem byla úplně zmatená a přemýšlela jsem, jestli opravdu všechno je, jak má být.
Ještěže projít psychoanalýzou už není společenská nutnost :)
3 komentáře:
to probuzení a čas po něm je po takovýhlech snech nejhorší, známe :/
co ti ten tvůj mozek chce asi naznačit? ;)
Já si dávala pozor, přísahám...
Okomentovat