neděle 2. března 2008

Jak jsme plesali

Miluju plesy, fakt že jo. Myslím, že člověk, co je vymyslel, by měl dostat Nobelovu cenu za mír. Je to pokaždé stejné a pokaždé mě to dostane.

20:00 hodin: strnulí pánové napůl uškrcení kravatou (taky vám kravata přijde jako nejvtipnější část oděvu? Tu kdo vymyslel, ten musel byt snad ožralý, jak říká Liška), dámy s perfektním mejkapem a koleny u sebe.

24:00 hodin: páni nosí dámy v náručí a dámy pány na zádech, kravaty se na hrdlech houpou jen tak halabala a mejkap dávno odtekl s potem, ale pánům je to jedno, protože po třech pivech je každá krásná, že.

V půl druhé ráno mě mistr Játro vyzval na waltz. Kroužili jsme parketem a já jsem fascinovaně sledovala maličkého dědečka s maličkou babičkou, do kterých všichni vráželi, protože je nebylo vidět, ale kteří přesto celý večer trsali jak o život. Jestli budu v jejich letech z poloviny takhle vitální, tak si budu moct gratulovat.

A tombola. Kdyby tam byl Havránek nebo Kuře, tak zaručeně potáhnou domů cenu číslo 132 (fůra hnoje). Já jsem notorický nevýherce. Tak snad prý štěstí v lásce, no nevím.

02:00 hodin: páni usínají na stolech, aby se v pravidelných intervalech budili a snažili se zpívat podivné songy. Dámy houpají bosýma otlačenýma nohama a tahají pány za kravaty, aby už šli domů. Za okny se míhají taxíky.

11:00 hodin: v potravinách je vyprodaný všechen česnek a všechny kyselé okurky...


1 komentář:

David Povolný řekl(a)...

Vidím, že je to všude stejný. My jsme se v sobotu na jednom plese pěkně zlili Plzní, udělali trochu ostudy (ne, nepokoušeli sme se prohodit faráře oknem, ale nebylo od toho daleko), pokreslili ubrus hadama a vyhráli v tombole! Sako a kravatu jsem si pro jistotu ani nebral :)