že jsem už dlouho nepsala na blog. Prý ať se neflákám, jako, a píšu. Řekla to výhružným tónem a já jsem pochopila, že pokud tu dneska nepřibude nový post, už mě nikdy nevezme na oběd. Oli dokonce řekla, že si podá inzerát na nové kamarády, to mě vyplašilo. Proto píšu.
Nového je například to, že jsem dneska byla poprvé učit ZSV. Filosofii. Hobbes, Locke, Berkeley a tak, nic těžkého, ale taky nic, před čím by člověk spadl na zadek. A k tomu strašlivě hodná třída ve dvě odpoledne. Seděli a mlčeli. Znamenalo to pro mě pětačtyřicet minut one-man-show na téma britský empirismus a fakt jsem se u toho zpotila.
V práci jsme se šestiletým chlapečkem poslouchali Smetanovu Šárku. Byl dokonale unesen představou, že Ctiradova družina v lese pila víno, aniž by si ho předtím koupila ve stánku. Pak se mě ptal, jestli to bylo před, nebo po trilobitech, a jestli už existovala aspoň auta - veteráni. Aneb historie světa z pohledu prvňáčka; trilobiti, veteráni a hotovka.
Nezanedbávám ani společenský život. V neděli jsem byla v malém divadle v prostorách bývalé zbrojovky. Byla tam zima, všude trubky a omlácené zdi, skvěle neumělecké prostředí. Velmi alternativní zážitek. Zítra jdeme s děvčaty (a se strejdou Vladem) na Čoko voko. Hrozně se těším.
A taky se těším na 17. prosince, protože bude dobrovánoční večírek ve speciálních kostýmech - v kostýmech dárků. Nemůžu se dočkat, až se budu oblékat do krabice a převazovat se mašlí.
Jen na diplomku se mě prosím neptejte :D
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat